Mokrý bandita

Vítejte na stránkách CHS MOKRÝ BANDITA

MŮJ PES

Když pyšný lidský syn se pod zem vrací ,
v němž svět , krom jména , sotva něco ztrácí ,
tu sochař v pompě smutku objednaný ,
říkáním hrobku zdobí bez příhany -
když dílo skončí , nápis je tam vryt ,
ne , čím byl mrtvý , ale čím měl být.

Však chudák pes , v životě přítel pravý ,
jenž první vítá , brání do únavy.
Jenž celým srdcem patří pánu svému ,
bojuje , žije , dýchá jenom jemu.
Má po smrti být odklizen jak cár ,
že pro nebe prý nemá duše dar.-

Zatímco člověk , hmyz ten !Tvrdí směle ,
že jenom jemu patří nebe celé.
Ach , člověče , ty jehož chvíle zkosí ,
ponížen otroctvím a zkažen mocí ,
kdo zná tě dobře , odpor popadne ho ,
ty bídná hrstko prachu oživlého

Tvá láska smilstvo , věrnost prázdný sen ,
tvůj úsměv léčka , slovo podvod jen.

Zlý od přírody , šlechtic leda rodem ,
ani té dobré šelmy nejsi hoden!

Vy , kdo ten prostý kámen uvidíte ,
jděte svou cestou truchlit nemusíte.
Já jen kde leží , vyznačit jsem chtěl ,
nejlepší přítel , kterého jsem měl!!